-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den. Jsem kronikář obce Broumy.O původu názvu obce je několik verzí. V kodexu Karla IV je zmiňováno manství "Prommen" tedy místo ,které podle názoru některých historiků dnes nese název Broumy. Srovnejte prosím město Broumov u Tachova,které neslo dříve jméno"Prommenhof". Obě tato místa leží na trase t.zv. "zlaté stezky" ,která spojovala Prahu s Německem. V Německu na této trase leží osada rovněž jménem "Prommenhof".Tato osada patří k městu Plössberg, které kolem r.1350 bylo ve vlastnictví české koruny.
Otázka: 1.je možné, že jméno Prommen je původu slovanského, podobně jako název území na pobřeží Baltického moře pod názvem "Pommern" (Vorpommern, Pommernland) Význam : po more = u moře? 2.Jaký význam by toto příp.staroslovanské jméno mohlo mít? 3. Který zdroj by na toto téma mohl pojednávat? 4. Jak bylo toto příp.staroslovanské jméno převedeno (přeloženo) na podobu Broumy, Broumov?
Děkuji předem za jakoukoliv laskavou odpovědˇ.
Dobrý den,
podle knihy "Místní jména v Čechách" se ve spojení s obcí Broumy vyskytovala v listinách následující pojmenování:
1358, 10 Mart., Lutoborius quondam de Brum in Brum, uvedeno v: Sedl. z A. křižovn. v Praze;
1384 Mathias de Brum, uvedeno v: Archiv český. 1921, roč. 31, s. 179. Záznam č. 84;
1434 Jakubec z Brum za Berúnem, uvedeno v: Archiv Český. 1909, roč. 26, s. 106-107;
1541 Braumy (ves), uvedeno v: HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Kronyka Czeská. 1541, 100a;
1558 ve vsi Braumich (k Točníku), uvedeno v: Desky zemské větší 86 P 12;
1845 Braum (Braumy), uvedeno v: SOMMER, J.G. Das Königreich Böhmen. XIII, Rakonitzer Kreis. Prag : Friedrich Ehrlich, 1845. s. 286.
Jméno Broumy pak znamená ves Broumů, tj. Broumovy rodiny (ze staročeského osobního jména Brúm). Kniha dále uvádí, že jméno Brúm z češtiny vysvětlit nelze. V němčině se osobní jméno Brum vyskytuje jen v několika místních jménech na dolnoněmeckém území a jeho původ není znám. Podobá se pravdě, že jako staročeské Brúm tak německé vzácné (a spíše pochybné) Brum vzniklo se starohornoněmeckého brûn asimilací "n" v "m" podle počátečního "b". V němčině se der (die) Braune říká o lidech s tmavými vlasy a obyčejně také s temnou pletí, pak o zvířatech hnědé barvy, zejména často o koních a konečně o medvědu, králi zvířat v germánských zvířecích bájích; z toho se vyvinulo vlastní jméno Braun. Ono adjektivum brûn se často vyskytovalo ve složených osobních jménech, např. Brunfrid, Brunhard, Brunman, Brunulf.
Jak píšete, německý název obce Broumov u Plané na Tachovsku je Prommenhof. Kniha "Místní jména v Čechách" u této obce uvádí, že německé jméno je utvořeno z české předlohy docela pravidelně tím způsobem, že za českou příponu -ov je substantivum Hof. H.Gradl [= GRADL, H. Die Ortsnamen in Fichtelgebirge und in dessen Vorlande. Archiv für Geschichte und Altertumskunde von Oberfranken 1890, 18, H. 1, s. 131.] nehledě k písařské zkomolenině české předlohy, pokládal něm. jméno za původní a vykládal je "Hof unter oder in den brâmen, Bromen" a toto ap. odvozoval ze starohornoněmeckého brâme schw. M. "Dorn-, Brombeerstrauch (ostružiní)". Pro obec Broumov se v listinách uvádí v roce 1523 pojmenování Bruhmovic, též Prumhovic, od roku 1594 jsou jmenovány varianty německého pojmenování (1594 Promenhoffie, 1605 Promenhof ...).
K vysvětlení původu bavorské obce Prommenhof, která je součástí města Plößberg, bohužel nemáme dostatek vhodných pramenů. Ve fondu NK ČR jsme nalezli publikaci "Lexikon bayerischer Ortsnamen", jejíž novější vydání je i částečně volně dostupné v rámci Google Books (http://books.google.cz/books?id=hqkukOD_qU0C&printsec=frontcover&source=gbs_v2_summary_r&cad=0#v=onepage&q=&f=false, s. 215), v této knihy však vysvětlen pouze vznik názvu města Plößberg. Doporučili bychom Vám obrátit se v tomto směru spíše na německé knihovny (např. Bavorskou státní knihovnu http://www.bsb-muenchen.de/), které by měly mít ve svém fondu publikace věnované původu názvu německých obcí. V Čechách by také bylo možné kontaktovat knihovnu Goethe-Institutu (http://www.ptejteseknihovny.cz/knihovny/knihovna-goethe-institutu-v-praze/). Trasu tzv. Norimberské cesty, kterou nejspíše zmiňujete, popisuje velmi podrobně článek Ivana Vávry. V souvislosti s touto cestou však nezmiňuje Broumov u Plané, ani podle přiložené mapky se nezdá, že by cesta vedla přímo touto obcí, jako nejsevernější přechod je zde uveden Pavlův Studenec. Popis trasy na německé straně končí u falckého města Bärnau a osada Prommenof není též zmíněna.
Bohužel na žádnou z Vašich otázek se nám v prověřené literatuře nepodařilo nalézt odpověď. Ve spojení s obcí Broumy jsme na pojmenování Prommen nenarazili. Prošli jsme Etymologický slovník jazyka staroslověnského a Vokabulář webový, který obsahuje několik staročeských slovníků a staročeskou textovou banku, ale slovo prommen jsme zde nenalezli. "Etymologický slovník jazyka staroslověnského" uvádí pouze výrazy promykati sę, promъknoti sę, které okazuje na slovo mъčati (=zmítat, smýkat). Název Pomořany, pol. Pomorze [-móře], tj. pojmenování území při Baltickém pobřeží v Polsku skutečně vznikl z pův. po-mor-ъ-je "pomoří, území při moři" (dolož. už v 9.stol. jako Pomoria). Odtud i název slovan. kmene Pomořanů (Pomorjane). Pokusíme se ještě dále pátrat, o výsledcích Vás budeme informovat.
Doporučovali bychom Vám Váš dotaz konzultovat spíše s odborníky v dané oblasti, tj. historiky (Historický ústav AV ČR - http://www.hiu.cas.cz, Ústav českých dějin FF UK - http://ucd.ff.cuni.cz/) a jazykovědci (napr. Ústav pro jazyk český AV ČR - http://www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php?page=poradna). Studiem starých stezek se zabývá ing.Radan Květ, CSc. Nedávno publikoval např. článek v časopise Veronica, snad by Vám tedy v redakci mohli zprostředkovat kontakt (http://casopis.veronica.cz/starsicisla/2009_1.php).
použité zdroje:
* PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : jejich vznik, původní význam a změny. Díl I, A-H. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd. 1954. s. 207-209.
* Etymologický slovník jazyka staroslověnského. Sv. 9, mr’kati-obrěsti. Praha : Academia, 1999. s. 511. ISBN 80-200-0767-9.
* Etymologický slovník jazyka staroslověnského. Sv. 12, popъ1-rasti (doplňky k bibliografickému aparátu III). Praha : Academia, 2004. s. 723. ISBN 80-200-1237-0.
* Vokabulář webový - http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx
* LUTTERER, Ivan; KROPÁČEK, Luboš; HUŇÁČEK, Václav. Původ zeměpisných jmen. Praha : Mladá fronta, 1976. s. 216.
* REITZNESTEIN, Wolf-Armin von. Lexikon bayerischer Ortsnamen : Herkunft und Bedeutung. 2.Aufl. München : C.H. Beck, 1991 c1986. 467 s. ISBN 3-406-35330-4.
* VÁVRA, Ivan. Řezenská a Norimberská cesta. Historická geografie. 1973, č. 11, s. 31-93.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
09.02.2010 09:09