-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, ráda bych se zeptala na prý malou etnografickou skupinu LEMEK, prý jsou to lidé, co žijí někde v oblasti hranic Polska a Ukrajiny(moje babička by z nich měla pocházet, ale již nežije, nemohu se zeptat, prý jsou to lidé s tmavě modrými duhovkami očí- podle vzhledu téměř nás všech by to souhlasilo, já, sestra i jiní příbuzní skutečně máme tmavě modré oči. Maminka má ale světle modré...). Nevím...Nevíte prosím něco bližšího? Děkuji za odpověd, velmi si toho vážím.
Dobrý den, "Lemkové: větev maloruská usedlá po obou stranách Beskyd v Haliči i v Uhrách. Zaujímají pruh počínající u pramenů Popradu a sáhající až k pramenům Sanu, kdež sousedí s Bojky (v. t.). Za Popradem leží jen čtyři vesnice Lemků. V kraji jejich (má asi 2800 km2) většinou hornatém jsou městečka: Gribov, Gorlicy, Žmijgorod, Dukla, Rimanov, Novotanec, Bukovsko a známé minerální vody v Ščavnici, Krynici a Ivoniči. Všech Lemků počítá se asi 109.000; jsou vyznání řeckokatolického. Jazyka svého, jako viry, pevně se drží. (Katolíků lat. obřadu a židů žije mezi nimi poměrně málo.) Od ostatních Malorusů liší se, vedle jiných zvláštností mluvy, i přízvukem, jejž jako Poláci kladou na předposlední slabiku. Sami nazývají se Rusíny nebo Rusňáky. Jméno [Lemkové] pochází od slova »lem« (jen), jehož užívají na místě »liš«. Mají mnohé pověry a starodávné obyčeje. Od druhých Haličanů rozeznávají se zvláštním krojem, nosíce tugu, dlouhý to plášť zdobený třásněmi (toroky). Obyčejný domácí šat slove huna; kalhoty jsou úzké z bílého sukna, klobouk široký; na nohou nosí krbce (kerpcy). Ženy provdané zavazují si hlavu šátkem, děvčata splétají vlasy v jediný vrkoč. Ve všední den nosí ženské »kabát« z modré tečkované látky, v neděli bílý s květy; o svátcích místo krbců obouvají černé neb žluté »safijany«. [Lemkové] jsou lid dobrácký, nábožný a pracovitý; o krádežích a loupežích u nich neslýcháno. Přebývajíce v kraji hornatém na půdě kamenité a neúrodné, která vydává jen oves a brambory, [Lemkové] jsou nuceni hledati si výživu jinde; v létě vydávají se hoši i děvčata do úrodných rovin uherských na žně, na podzim pak vracejí se s výdělkem domů. Mimo to dojíždějí se svými konmi do Tarnopole a Bučače pro obilí, do Jagru a do Tokaje pro víno a podobně do Krakova, Pešti, Debrecína a j. pro rozličné zboží a potřeby. Průmysl jejich není značný; vyrábějí podomácku plátno, sukno, houně a jiné věci ze srsti, dřevěné nádobí a náčiní a p. Zvláště rádi vedou obchod se skopovým dobytkem, jejž dohánějí na Moravu, ba až do Vídně. Pp. red."
Citace z: Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. díl 15. Krajčij-Ligustrum. V Praze : J. Otto, 1900. s. 837.
V českém jazyce nenaleznete, bohužel, o dané etnografické skupině zprávy většího rozsahu.
Základní informace nabízejí knihy a články:
* KALETA, Petr. Cesta do Haliče : František Řehoř a poznání života východní Haliče ve druhé polovině 19. století. V Olomouci : Votobia, 2004.ISBN 80-7220-174-3.
* MAGOTCSI, Paul R. Rusíni a jejich vlast. Praha : Česká expedice, 1996. ISBN 80-85281-34-1.
* http://www.navychod.cz/?req=print&id=409
* http://www.luzice.cz/clv/clv02/cerv-srp.htm
* http://www.rozhlas.cz/svet/portal/_zprava/136375
* http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/lemkove_680.html
Lemkové jsou občas zmíněni i v Příspěvku k antropologii podkarpatských Huculů: http://tyfoza.no-ip.com/vestnik/html/knihy/vestnik15/texty/vest15-0142.htm.
Z této studie vyplývá, že vzhledově byli (jsou) Lemkové nižšího vzrůstu než Huculové, oči mají z větší části světlé.
Obsáhlejší studie vyšly pouze v zahraniční literatuře:
Polská:
* Łemkowie w historii i kulturze Karpat, Muzeum Budownictwa Ludowego w Sanoku 1995, sborník prací, sestavil J. Czajkowski
* Mniejszość w warunkach zagrożenia : pamietniki Łemków. Wrocław: Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego. 1996. ISBN 83-229-1392-3.
* Reinfuss, Roman. Śladami Łemków. Warszawa: Wydawn. PTTK "Kraj", 1990.
* Nowak, Jacek. Zaginiony świat?: nazywają ich Łemkami. Kraków: Universitas, 2000.
*Reinfuss, Roman. Łemkowie jako grupa etnograficzna. Sanok: Muzeum Budownictwa Ludowego w Sanoku, 1998.
Ruská:
* Lemkin, I. F. Istoriia Lemkoviny. IUnkers, N.I., Izd. Lemko-Soiuza v S. Sh. A. i Kanadi, 1969.
Anglicky psaná:
* Best, Paul J., and Jarosław Moklak. The Lemkos of Poland: Articles and Essays. New Haven: Carpatho-Slavic Studies Group, 2000.
Další zahraniční pubikace je možné dohledat přes licencovanou databázi OCLC (WorldCat), Google - books: http://books.google.com/ či Jednotnou informační bránu: http://www.jib.cz/.
Antropologie, etnografie
--
Národní knihovna ČR
18.06.2009 11:14