Emanuel Zahradníček

Text dotazu

Vážení a drazí! Co nejsrdečněji Vás opět zdravím. S prosbičkami,zda-li to bude možné.Jsem s díkem za vše minulé, jste skvělá instituce, tím nechci pochlebovat,ale je tomu tak!!!!!! Dalo by se,prosím,dohledat znění soudu,celé nebo částečné, dokumentace o spolupráci s tajnou policií-Karla Sabiny. Rád bych se pokusil o literární parafrázi do současna. Dále bych rád napsal článek o studentovi Emanuelovi Zahradníčkovi,který byl zabitý fašisty,jako Jan Opletal. Zahradníček měl být členem strany"Liga nacionální mládeže". Nedaloby se něco dobrého dohledat o zabitém studentovi a o stanovách strany. V televizi bylo,řečeno,že byl taktéž zabitý nějaký dělník,jméno si nepamatuji, mlhavě jenom,že snad znělo Růžička, ale to nevím. Velice Vám děkuji. Přeji hezký víkend,ať není ještě mrazivý.

Odpověď

Dobrý den, zatím se nám podařilo nalézt informace o E. Zahradníčkovi. Zraněn byl v Praze při akci Národní ligy Jiřího Stříbrného na Slovanském ostrově 3.4.1933, na následky zranění zemřel v Přerově 14.4.1933. Je označován jako první oběť fašismu. Emanuel Zahradníček byl od mládí organizovaný v sociálnědemokratické mládeži. Více životopisných údajů naleznete v brožuře
F.Sedláčka:

* SEDLÁČEK, František. Emanuel Zahradníček : student - antifašista. Přerov : OV KSČ : Okr. vlastivěd. muzeum J. A. Komenského : Gymnázium, 1979. 71 s. V textu jsou mimo jiné uvedeny i citace dobových článků z denního tisku.

* Protokol z kolokvia "Emanuel Zahradníček - student antifašista" : Poř. OV KSČ... [aj.], Přerov 6. prosince 1978.  Přerov : OV KSČ : Okr. vlastivěd. muzeum J. A. Komenského : Gymnázium, 1978. 64 s.

V katalogu Městské knihovny Přerov je také uvedeno několik článků věnovaných E. Zahradníčkovi:
* FIŠMISTROVÁ, Věra. Emanuel Zahradníček 1908-1933. Přerovské listy. 2003, č. 4, s. 8.
* FIŠMISTROVÁ, Věra. Osud první z obětí fašismu v bývalé republice. Nové Přerovsko. 2008, roč. 17, č. 13 (28.03.2008), s. 16.
* PAULE, O. Památce Emanuela Zahradníčka, první oběti fašismu. Nové Přerovsko. 1998, roč. 7, č. 14 (03.04.1998), s. 4.

Sociálně demokratickou stranou je nejspíše míněna Československá sociálně demokratická strana dělnická. Stejně jako Národní liga je i tato strana podrobně popsána  v knize Politické strany, doplněna je vždy i další doporučená literatura. Vámi uváděná Liga nacionální mládeže není v knize Politické strany zmíněna.
* MALÍŘ, Jiří ; MAREK, Pavel a kol. Politické strany : vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. I.  Díl, Období 1861-1938. Brno : Nakladatelství Doplněk, 2005.  s. 683-709, 781-791.  ISBN 80-7239-178-X.

Několik informací, respektive vzpomínek na E.Zahradníčka bylo publikováno i ve sborníku Za lepší svět.
MOSTECKÝ, Vladimír. Pokus o nástup fašismu a jeho první oběť. s. 111-116. In Za lepší svět : sborník statí a vzpomínek na studentské pokrokové hnutí třicátých let. Praha : Universita Karlova, 1963.

Bohužel se nám nepodařilo v dostupné literatuře nalézt politickou stranu nebo hnutí s názvem Liga nacionální mládeže.
použitá literatura:
* ČAPKA, Františk. Politické strany první republiky. Brno : CERM ; [Ostrava] : Item, 1998. 31 s. ISBN 80-7204-102-9.
* CABADA, Ladislav. Český stranický systém 1890-1939. Plzeň : Západočeská univerzita, Fakulta humanitních studií, 2000. 100 s. ISBN 80-7082-696-7.
* MAREK, Pavel a kol. Přehled politického stranictví na území českých zemí a Československa v letech 1861-1998. Rosice u Brna : Gloria, 2000. 403 s. ISBN 80-86200-25-6.

Z informací ve Vašem e-mailu se nám také nepodařilo určit Vám zmiňovaného zabitého dělníka Růžičku, respektive událost, při níž byl zabit. V souvislosti s aktivitou fašisticky orientovaných stran proběhl tzv. Židenický puč. V noci z 21. na 22.ledna 1933 uskutečnilo na 70 příslušníků Národní obce fašistické (NOF) útok na Svatoplukova kasárna 43.pěšího pluku v Židenicích u Brna. V boji padl jeden z fašistů, nezaměstnaný natěrač Cyril Semenko a bylo několik zraněných. Prohlubující se hospodářská krize vedla k radikalizaci dělnictva, která se projevovala stoupajícím stávkovým hnutím.
Došlo k řadě krvavých střetnutí mezi policií a demonstrujícími a stávkujícími dělníky. Dne 4.2.1931 byli četnictvem zastřeleni čtyři dělníci u duchcovského viaduktu (J.Studnička, A.Zeithammer, A.Lamač, J.Kadlec). Do nezaměstnaných a do dělníků i do průvodů dětí se v době hospodářské krize střílelo i jinde: Frývaldov (25.11.1931 v Dolní Lipové, 8 mrtvých), Košúty, Radotín, Most (8.4.1932 zabit hotník J.Krausenecker, 13.4.1932 zastřeleni horníci J.Kříž, J.Ševčík), Polomka, Telgárt, Horní Suchá (30.3.1932 zastřelen horník W.Karwinski). Během stávky rosicko-oslavanských horníků zemřel 14.12.1932 horník A.Vaněček, v únoru 1933 pak stávkokaz J.Ševčík.

použité zdroje:
* GREGOROVIČ, Miroslav. Kapitoly o českém fašismu : fašismus jako měřítko politické dezorientace. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1995. s. 40-41. ISBN 80-7106-100-X.
* PASÁK, Tomáš. Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945. Praha : Práh, 1999. s. 103, 120-121. ISBN 80-7252-017-2.
* http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=394185
* http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/studie/2.htm

Informace o spolupráci Karla Sabiny s policií včetně různých ukázek naleznete např. v následujících publikacích. Kompletnější přepis jeho hlášení jsme neobjevili, je však možné, že v níže uvedených knihách naleznete odkazy na další publikované přepisy nebo kopie. Mezi použitými archivními prameny jsou u uvedených knih i přesné citace použitých archivních fondů, které obsahují citované dokumenty. Další dobové materiály týkající se Sabinova konfidentství je možné vyhledat v bibliografii Ústavu pro českou literaturu (http://isis.ucl.cas.cz/index.jsp?form=ret). Do pole Předmět stačí zadat dotaz Sabin$, případně časově omezit v poli Rok vydání zdroje.
 
* PURŠ, Jaroslav. K případu Karla Sabiny. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1959. 81 s.
- v textu jsou citovány archivní materiály související se Sabinovou spoluprací s policií, v příloze jsou uvedeny přepisy některých Sabinových hlášení

* THON, Jan. O Karlu Sabinovi. Praha : Aventinum, 1947. 43 s.
- několik ukázek hlášení agenta Romana

* KAZBUNDA, Karel. Sabina : neuzavřený případ policejního konfidenta. Praha : Karolinum, 2006. 516 s. ISBN 80-246-1168-6.
- v textu jsou citovány archivní dokumenty vztahujícící se k Sabinově spolupráci s policií a soudu, který souvise se Sabinovou účastí v revolučním výboru, který pod Bakuninovým vedením připravoval protirakouské spiknutí, 1848, text končí rokem 1862

* RAVIK, Slavomír. Karel Sabina : portrét konfidenta. Praha : Pražská imaginace, 1992. 127 s. ISBN 80-7110-093-5.
- kapitoly věnované soudu po roce 1848, spolupráce s policií po roce 1859, Sabinově obraně proti obvinění ve vídeňském listu Vaterland ze  4.2.1870 (zdigitalizovanou verzi časopisu naleznete na
http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?apm=0&aid=vtl&datum=18700204&zoom=2)
a Národnímu soudu v roce 1872.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

11.12.2008 11:10

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu