-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na původ druhé části modlitby Zdrávas Maria, tj. "Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naši".
Četl jsem na Wikipedii, že jejím autorem snad mohl být florentský kazatel Savonarola a modlitba měla být přijata v době jeho částečné rehabilitace na Tridentském koncilu r. 1566. Zároveň jsem ale slyšel i protichúdné stanovisko.
Předem děkuji za odpověď i za zdroje.
Dobrý den,
omlouváme se za zpoždění v odpovědi, které bylo dáno provozními důvody. K našemu překvapení jsme na příliš mnoho zdrojů k dějinám modlitby Zdrávas Maria nenarazili. Jedná se o relativně mladou modlitbu, jejíž kanonickou formu v dnešní podobě stanovil teprve Katechismus tridentského koncilu a poté Římský breviář v roce 1568. Přestože první část modlitby je v zásadě evangelijním citátem („Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“ – Lukáš 1, 28, „Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla.“ – Lukáš 1, 42), až do roku 1050 neexistují v pramenech takřka žádné důkazy, že by se tento úryvek z Písma používal jako modlitební formule. Jako modlitba měl svůj počátek pravděpodobně ve verších a responsoriích tzv. Malého oficia ke cti panny Marie, které začátkem 11. století získalo popularitu v mnišských komunitách. Dva anglosaské rukopisy ve fondu Britského muzea, ze kterých jeden pochází zřejmě z roku 1030, zmiňují latinské formule „Ave Maria“ a „benedicta tu in mulieribus et benedictus fructus ventris tui“ v téměř každé části oficia. Přestože mezi historiky není jistota ohledně toho, že už tehdy byly spojovány do jedné modlitby, existují přesvědčivé důkazy, že se tomu tak stalo krátkou dobu potom.
Původně se modlitba skládala skutečně pouze z dvou prvních veršů. Přestože to není jednoznačně doloženo, tradičně se předpokládá, že slovo „Ježíš“ bylo přidáno na podnět papeže Urbana IV. v roce 1261 a následně jako součást modlitby potvrzeno papežem Janem XXII. V populární německé modlitební knížce Der Selen Troïst z roku 1474 se dokonce Zdrávas Maria rozebírá jako modlitba složená ze čtyř částí, z nichž autorem první („Zdrávas Maria, milosti plna, Pán s Tebou“) má být Archanděl Gabriel, autorkou druhé („Požehnána jsi mezi ženami a požehnaný plod života Tvého“) – svatá Alžběta, autory třetí (samotné jméno „Ježíš“ nebo „Ježíš Kristus“) – papežové, a autorství čtvrté („Amen“) patří církvi.
Ve 14. a 15. století se mezi věřícími rozšířil zvyk přidávat v soukromé modlitbě po slovech „plod života Tvého Ježíš“ různá svolání, z nichž se některá posléze začala ustalovat. Ve stejné době vznikají i rozličné parafráze Zdrávas, ze kterých nejznámější (neprávem připisovaná Dantovi) se podobá dnešní poslední části modlitby:
„O Vergin benedetta, sempre tu
Ora per noi a Dio, che ci perdoni,
E diaci grazia a viver si quaggiu
Che'l paradiso al nostro fin ci doni“
(„Ó, požehnaná Panno, Ty vždycky se za nás modli k Bohu, aby nám odpustil a dal nám milosrdenství, abychom zde žili tak, aby nás odměnil Rájem po naší smrti“).
Srovnání parafrází Zdrávas a přidaných svolání v italském, španělském, německém a provensálském prostředí poukazuje na obecnou tendenci zakončovat tuto modlitbu výzvou k přímluvě za odpuštění hříšníkům a prosbou o pomoc v okamžiku smrti. Na konci 15. století stále neexistovala oficiálně předepsaná verze Zdrávas Maria, byť formule podobná současné byla někdy označovaná jako „modlitba papeže Alexandra VI.“. Zároveň se v té době začínají objevovat volání po sjednocení textu modlitby.
Definitivní podoba závěrečné pasáže pochází s největší pravděpodobností z Itálie, kde se přesně v této verzi nachází v několika pramenech z druhé poloviny 15. století (kromě Savonarolova spisu z roku 1495 například i v rukopise svatého Antonína Florentského údajně z roku 1459, jehož pravost je ovšem zpochybňována). Savonarola není tedy přímo autorem textu a nezdá se příliš pravděpodobné, že by oficiální potvrzení současné verze modlitby v roce 1568 souviselo vyloženě s jeho částečnou rehabilitací – jedná se spíše o náhodnou koincidenci.
Zdroj:
THURSTON, Herbert. Hail Mary. In The Catholic Encyclopedia. Vol. 7. New York: Robert Appleton Company, 1910. Dostupné z: http://www.newadvent.org/cathen/07110b.htm. [cit.15.3.2018.].
Filozofie a náboženství
--
Národní knihovna ČR
08.03.2018 23:05