-
To se mi líbí
-
Doporučit
jak se kdysi říkalo televizi např.:kapesníku čistonosoplena
Dobrý den,
v době, kdy vznikaly novotvary ve snaze očistit češtinu od cizich slov, televize ještě nebyla (jinak by nejspíš nebyla ušetřena přejmenování). Jedná se o dobu českého národního obrození. Název pro přenos obrazu a zvuku vznikl mnohem později.
O nové pojmenování kapesníku = nosočistoplena se snažili barokní jazykovědci - buditelé, puristé, brusiči češtiny, v době českého národního obrození. Národním obrozením se označuje proces, který probíhal v rakouské monarchii zhruba od poslední třetiny 18. století do roku 1848. Hlavním úkolem jeho tvůrců bylo pozvednout český jazyk opět na úroveň jazyka vzdělanců a motivovat obyvatele českých zemí k národní uvědomělosti.
Na rozdíl od obrozeneckých puristů (Václav Jan Rosa, Jan Václav Pohl), jejichž novotvarům málokdo rozuměl, viz nosočistoplena (kapesník), břinkoklapka (klavír), piáno (prstobřinkoklap, klapkobřinkostroj, libozněna), skokotnosta (taneční mistr), hlubozník (basa), knihovtipník (student), zpěvořečnost (poesie) nebo věžovice (pyramida) - novotvary, které vznikaly později, jsou srozumitelnější.
Hlavním úsilím puristů ale nebylo jen očistit češtinu od cizích slov, "...ale především odstranění řady nelogičností a výjimek, daných historickým vývojem jazyka, a vytvoření relativně stabilní gramatiky. Kdyby se jejich dílo povedlo, neměli bychom kroužkované ů, které tolika dítkům dělá problémy, ale jen to s čárkou, místo dě, tě, ně by se psalo ďe, ťe, ňe a ci by se četlo či, zatímco naše ci by se psalo cy, a to prosím po vzoru slabik typu di-dy. Tyto i řady dalších úprav ovšem nepřipustil zapřisáhlý odpůrce purismu, Josef Dobrovský, a tak nám zůstalo jak ono problematické ů, tak piáno a kapesník."
Televize - slovo převzato jako slovo mezinárodní, mezinárodního významu, v různých jazycích zní podobně (angl. television, fran. télévision, rusky televiděnije, něm. Television apod.) První oficiální televizní vysílání označené za veřejné a pravidelné se uskutečnilo v 15,30 hod. dne 2.listopadu 1936 v Anglii.
Televize je široce používaný jednosměrný dálkový telekomunikační systém vysílání a přijímání televizního signálu - obrazu a zvuku. Komerčně se začala televize využívat od 30. let 20. století, dostala se i do domácností a stala se důležitým komunikačním zdrojem a zdrojem zábavy, výrazně přispívá k celkové socializaci společnosti takřka po celém světě. Slovo televize bylo odvozeno z řeckého tele - daleko a latinského vize - vidět.
Použité zdroje: HULÍK, Milan. FEJETON: O ne-slovech. In: Neviditelný pes, První český ryze internetový deník, 7.1.2009.
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_obrozen%C3%AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Televize_(m%C3%A9dium)
Hledala jsem informace k Vasemu dotazu i na internetu (google dotaz: dejiny televize v Cechach) a nasla jsem zajimavy odkaz http://www.louc.cz/pril01/p33his1.html
(Jaroslav Safranek) "...pro televizi jako masové médium razil slovo "rozjev", které podle něj "správně vystihuje podstatu televise..." Ve vydání z roku 1947 doslova píše:
"Slovo rozjev připouští jednoduché tvoření příslušných jmen přídavných, sloves a pod... V dalším budeme tedy užívati slova rozjev, rozjevový, rozjeviti a pod. Ovšem nebudeme se nijak vyhýbati také slovu televise, které zůstane v trvalém užívání tam, kde půjde převážně o otázky rázu technického, kdežto slova rozjev budeme užívati spíše v oboru praktického provozu televise..."2). (Mam-li ja nejaky nazev pro televizi vymyslet, navrhuji napr. dalekovid.)
Nasledujici odkaz se zabyva slovem televize spis gramaticky.
Zdroj: MITTNER, Patrik. Složená hybridní substantiva s komponentem tele- v současné psané české publistice.
Člen tele- pochází z ř. tẽle „daleko“, jež souvisí s télos „konec, cíl, účel“. Ve složeninách vystupuje člen tele- v jednom z významů:
1. „daleko, dálko-, dálno-“,
2. „televize, televizní“,
3. „telepatie, telepatický“,
4. „telekomunikace, telekomunikační“.
Komponent tele- je tedy homonymní, přestože významy 2), 3) a 4) se odvozují vlastně od původního významu ř. slova tele „daleko“.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
25.11.2010 10:34