-
To se mi líbí
-
Doporučit
Zdravím,
potřeboval bych přesnou definici "denní zátěže", co vlastně je, její stupnici, odkud se vůbec bere???
děkuji
Dobrý
den,
termín denní zátěž je poněkud zavádějící. Teprve po Vašem upřesnění dotazu je
jasné, kam Vaše otázka směřovala; a sice k biometeorologické předpovědi.
Biometeorologická předpověď
je zjednodušeně řečeno prognóza toho, jaký vliv bude ten který den mít počasí
na člověka. Ačkoli je stanovení této předpovědi velmi složité a hraje v něm
roli celá řada faktorů, výsledkem je jednoduché doporučení – stupeň biometeorologické
zátěže.
Biometerologická předpověď
vychází ze speciální prognózy teplot, větru, tlaku, rozptylových a imisních
podmínek, srážek, vlhkosti, bouřek a heliogeofyzikálních faktorů. Výsledná
předpověď je tvořena dvěma neoddělitelnými částmi: stupněm zátěže a doprovodným
textem.
Stupně biometeorologické
zátěže jsou tři – stupeň 1 značí mírnou zátěž, stupeň 2 zátěž střední a stupeň
3 zátěž vysokou. Upozornění se vydává zejména pro kardiaky, lze v ní ale často
nalézt i doporučení pro astmatiky, pacienty s vysokým krevním tlakem, dýchacími
potížemi a dalšími onemocněními. Předpověď se zaměřuje i na starší občany nebo
psychicky labilní jedince.
Sám Český
hydrometeorologický ústav, který předpověď vydává, ale upozorňuje, že počasí je
pouze jedním z mnoha faktorů, které mají vliv na celkovou zátěž člověka. Mnohem
podstatnější je například vliv psychické a fyzické zátěže. Navíc ne každý je na
stav počasí citlivý – podle dostupných pramenů na počasí reaguje 40 až 60 %
populace.
ČHMÚ doporučuje všem, kteří
chtějí využít BMP pro lepší plánování svého denního programu, aby se nejprve
věnovali delšímu porovnávání svého zdravotního stavu a BMP. I poté by bylo
vhodné konzultovat vlastní meteorosenzitivitu s ošetřujícím lékařem.
zdroj: ČHMÚ
autor: Lucie Kudláčková
Zátěží je však velké množství, termín denní zátěž ale je uvedený pouze např. u
tréninkových zátěží, kdy je trénink rozdělen na určité časové fáze, např. na
dny, pak mluvíme o denní zátěži.
Zátěž je výsledek vzájemného působení nejméně tří faktorů...soubor vnějších
podmínek, požadavků, nároků kladených na člověka; je pro ně typické: rozsah,
intenzita, délka trvání, ale také neobvyklost či nečekanost...zátěž může být
optimální, přiměřená, ale také škodlivá. Vnímání toho, co je pro jedince zátěž,
je individuálně odlišné, liší se věkem a zkušenostmi
Zdroj: PRůCHA, Jan a kol. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2009.
O zátěži hovoříme např. i jako o hlukové zátěži, stresové zátěži,
ekologické zátěži, školní zátěži, pracovní zátěži apod.
Pracovní zátěž je soubor vlivů
a faktorů, které na organismus zdravého člověka působí při vlastním výkonu
práce nebo v pracovním prostředí. Tyto vlivy sleduje fyziologie práce. Hledá
horní hranici zatížení, které jedinec snese bez poškození zdraví a bez zkrácení
pracovního věku.
Tabulky výdeje energie na práci umožňují posouzení pracovní zátěže bez
složitějších měření. U nás se používají Spitzer–Hettingerovy tabulky upravené
Žáčkem. Údaje z časového snímku dne se násobí odpovídající hodnotou
energetického výdeje dle tabulek. Součet všech hodnot za jeden pracovní den je
celosměnný energetický výdej.
Fyzickou namáhavost hodnotíme dle spotřeby energie, respektive nutným
energetickým výdejem hodnoceným v MJ (megajoulech).
Limitní hodnoty energetického výdeje za pracovní směnu:
Ženy 18–29 let: 5,1 MJ (povoleno max. 6,1 MJ), muži 8,25 MJ (povoleno 9,9 MJ).
Pro hodnocení směnové zátěže je důležité znát i doby odpočinkových časů,
četnost pohybů, pracovní polohy a řešení pracovního místa.
Čerpáno mimo jiné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Pracovn%C3%AD_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE
Ze zátěže se stres stává tehdy, když člověk ztratí částečně nebo úplně kontrolu
nad vlastní existencí... běžná denní zátěž však zdaleka nemusí znamenat
škodlivý stres!
Může být i prospěšná, jestliže ji dokážeme správně nasměrovat a využít. Tvoří
totiž protiváhu každodenní monotónnosti.
Někteří profesionální sportovci přistupují к dvoufázovému tréninku, přičemž je
celková denní zátěž rozdělena na dvě části. Jeden trénink je zařazen ráno a
druhý odpoledne či večer, podle časových možností sportovce.
Ergonomie se jako základní vědecká disciplína zabývá vztahy mezi člověkem, jeho
činností a ostatními prvky systému a využívá poznatků, údajů a metod řešení k
dosažení optimální pohody člověka, zvyšování efektivnosti
lidské činnosti a k prevenci rizik zdravotního poškození.
Zdroj: http://portalbozp.cz/wp-content/uploads/2014/09/sesit_1.pdf
Geografie. Geologie. Vědy o zemi
--
Národní knihovna ČR
24.02.2015 16:06