-
To se mi líbí
-
Doporučit
Potřebuju zpracovat domácí úkol na téma "daně a historie", a proto bych chtěla zjistit stručný popis pojmů: knihy počtů, berní knihy, cestovní rejstříky, purkmistrovské knihy, účetní rejstříky, urbáře, dolové účty. Byla bych Vám velmi vděčná za krátké vysvětlení pojmů.
Níže naleznete tipy na vhodné volně dostupné dokumenty z Internetu s výňatky textů, které vysvětlují termíny, na které se ptáte. Samozřejmě Vám doporučuji podrobnější studium obsahu níže uvedených dokumentů, abyste o problematice získala větší přehled.
Archiv Hlavního města Prahy
Sbírka rukopisů 1310–1994
http://www.ahmp.cz/index.html?mid=20&wstyle=0&page=page/docs/prehled-fondu_rukopisy-do-1784.html
Knihy berní.
Knihy vedené pro evidenci městských dávek a berní (kontribucí): knihy berní, městských sbírek, kontribuční repartice, repartiční role atd.
Knihy počtů.
Početní knihy pro finanční hospodářství města, zahrnující příjmy a výdaje města.
Úřad purkmistrovský
Manuály, knihy rukojemství, plnomocenství aj., knihy trhů, obnov rady.
Městská správa v Rokycanech a její představitelé v letech 1573 – 1699
Purkmistrovské manuály sloužily zřejmě pouze k poznamenání dat jednotlivých projednávaných záležitostí, stejně jako manuály radní podchycují i došlou a přijatou korespondenci. Jsou psány velmi zběžně, někdy až nečitelně a lze předpokládat, že skutečně sloužily jako deníky či poznámkové bloky k aktuální kancelářské potřebě.
Knihy purkmistrovských počtů evidují jen běžné "provozní" městské výdaje a příjmy a celkové roční výdaje se v nich pohybují mezi 270 - 800 kopami grošů míšeňských.
Fond: A 1/8 Akta purkmistrovská (AP)
http://bmsj.eu/index.php?option=com_content&task=view&id=954&Itemid=3
Svým obsahem se Akta purkmistrovská řadí k velmi cenným historickým pramenům. Obsahuje doklady o cechovním zřízení města Brna, městských trzích, zásobování města zbožím, potravinami a vínem, vybírání poplatků a mýt na městských branách. Významné jsou také spisy o porušování a obhajobě městských práv a výsad, především hospodářských.
Dále se spisy týkají dluhů města i měšťanů, provozu a správy hospodářských zařízení jako mlýny, cihelny, pivovary, ale také špitálů, lázní, škol a lékáren. Část agendy se týká městských domů, jejich staveb a oprav, vlastnictví městských domů a šlechtou, církevních záležitostí, správy městských statků a poddanských městeček a vsí a řady jiných věcí. A to nejsou zdaleka všechny záležitosti, které zachycují Akta purkmistrovská, o kterých se tak dá bez nadsázky dá říci, že v podobě úředních akt zaznamenávají důležité oblasti života nejvýznamnějšího města Moravy od poloviny 17. do poloviny 18. století.
Urbář (CoJeCo)
|
http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=101183&title=urb%E1%F8&s_lang=2
urbář [Latina], v období feudalismu základní písemná pomůcka k evidenci vrchnostenských příjmů od poddaných, někdy také k podchycení předpokládaného zisku z vlastních hospodářských podniků vrchností. Urbáře se vyvíjely v závislosti na ekonomické povaze a správní organizaci feudálního velkostatku. Na rentovém velkostatku (v českých zemích prokazatelně od 2. poloviny 13. století) zachycovaly pouze předepsané peněžní a naturální dávky, odváděné poddanými zpravidla dvakrát ročně v jarním a podzimním termínu, a robotní povinnosti. Na režijním velkostatku (zejména od 16. století) některé urbáře sloužily současně jako popisy panství a udávaly směrná čísla, jichž měla dosahovat jednotlivá výrobní odvětví. V 17. a 18. století se urbáře dále zdokonalovaly, zároveň se rozvíjely další písemné pomůcky, jako podrobné účetní výkazy, katastry atd. Význam pro hospodářství ztratily zánikem poddanství v roce 1848, zůstaly však cennými prameny pro dějiny venkovského lidu (uvádějí starobylé místní názvy, ve vsích jednotlivé usedlosti, jména majitelů, jejich pozemkovou držbu a rozsah feudální povinnosti). |
Urbář (Wikipedie)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Urb%C3%A1%C5%99
Urbář (zast. urbár, adj. urbářský, urbariální, lat. urbarium) je historický termín pro soupis povinností poddaných vůči vrchnosti.
Dějiny archivu v Kutné Hoře v letech 1352 – 1960
https://dspace.upce.cz/bitstream/10195/36300/1/BorkovaA_D%C4%9Bjiny%20archivu_MM_2010.pdf
Dolové, mincovní a hutní účty tvoří větší část fondu. Dolové účty se dělí na dolové košty, dolová registra a na urburní a linšaftní registra. Dále jsou rozděleny časově na dolové účty do poloviny 16. století a na dolové účty od poloviny 16. století. Dolové košty jsou v podstatě týdenní přehledy o hospodaření dolů a jsou rozděleny na čtyři části: přehled 55 nakupujících erckaféřů, mzdy havířů a nákupy důlních potřeb, platy pomocných dělníků a celková vyúčtování. Dolová registra jsou sumáře dolových koštů, urburní registra jsou přepisy prvé části dolových koštů a linšaftní registra zachycují platy námezdních havířů a provoz na vortech jednotlivých dolů. Dolové účty od poloviny 16. století jsou řazeny abecedně a zachycují jen významnější doly.
Mincovní účty jsou stejně jako důlní časově rozděleny do poloviny a od poloviny 16. století. Do této skupiny se řadí především verková registra, mimo nich např. manuály písaře
mince.
Nápomocný by Vám také mohl být již dříve zpracovaný dotaz z „Ptejte se knihovny“:
Historie účetnictví
http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba006/historie-ucetnictvi
Ekonomické vědy, obchod
--
Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze
03.10.2014 12:43