-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
mám na Vás poměrně zajímavý dotaz: V zápisu do předmětu historie se u nás vyskytl pojem ČSFSR"- Československá federativní socialistická republika. Při diskuzi s vyučujícím jsem namítl, že se vyskytoval název ČSSR, následně ČSFR. Vyučující mi ale tvrdil, že je název správně. Trochu jsem pátral a na Wikipedii jsem objevil článek o Čs. trojfederaci, který ale, pokud sprácně chápu, neby nikdy realizován.
Mohli byste mi tento pojem prosím objasnit?
Děkuji.
Dobrý den,
pojem trojfederace se objevil v souvislosti se státoprávním uspořádáním při "Pražském jaru" v roce 1968, kdy nejprve Slováci žádali o rovnoprávné uzemní i správní uspořádání s Čechy prostřednictvím federace, ale také obyvatelé Moravy a Slezka. Část Moravanů se totiž považuje za svébytný národ odlišný od Čechů, větší část z nich má dvojí vědomí, jedno čistě nacionální, které je české, a druhé teritoriální, zemské. Totiž moravské.
Zrušení zemského zřízení, které KSČ připravovala ještě před únorem 1948, bylo provedeno v roce 1949, chápala vždy velká část Moravanů jako křivdu. Snaha po odčinění této křivdy se projevila i v renesanci moravského hnutí v roce 1968. Jejím výrazem se stala Společnost pro Moravu a Slezsko Boleslava Bárty. Do hnutí za rehabilitaci Moravy se zapojil Jihomoravský krajský národní výbor, podporovaný Jihomoravským KV KSČ.
V souvislosti s projednáváním návrhů na nové uspořádání při zasedání vlády (na vládním zámku v Kolodějích u Prahy) byl přednesen návrh poslanců a odborníků na trojfederaci, který získal masovou podporu moravského obyvatelstva.
Trojfederaci, resp. spolkové uspořádání založené na územním principu propagoval zejména Vladimír Kubeš, který vypracoval již v roce 1947 pro národně-socialistickou stranu návrh ústavy počítající se zemským zřízením.
Myšlenka trojfederace se stala předmětem rozsáhlé petiční akce Společnosti pro Moravu a Slezsko, která měla poměrně velký ohlas :
"Konkrétně to znamená, že vznášíme požadavek, aby v rámci České republiky měla Morava a Slezsko, samosprávní postavení právě tak, aby moravské záležitosti, které patří do svébytné specifiky našeho regionu, byly spravovány volenými moravskými orgány, nikoliv expoziturami pražských ministerstev".
Všechny tyto pokusy však zůstaly - především pro odpor slovenské strany - bez výsledku, i když se o problému Moravy mluvilo i v parlamentu.
Tak jako v roce 1968, i v letech 1989-1992 komplikovala státoprávní jednání i otázka postavení Moravy a Slezska. Již v prosinci 1989 byla obnovena společnost pro Moravu a Slezsko (SMS)Boleslava Bárty. Sněm SMS měl v úmyslu vystoupit samostatně ve volbách, ale přijal i deklaraci vyžadující vytvoření samosprávných celků, tj. zemí Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska sjednocených ve společný československý stát na spolkovém principu. Nakonec však Federální shromáždění tento návrh zamítlo.
Záležitost postavení Moravy a Slezska uvázla na mrtvém bodě, protože ani česká ani slovenská vláda nepřipustily, aby při česko-slovenských jednáních byla přítomna ještě i zvláštní moravská reprezentace.
Pro úplnost :zkratku ČSFSR jsme nikde v textech nenašli.
Zdroj : Jan Rychlík. Češi a Slováci ve 20. Století. Spolupráce a konflikty 1914-1992. Praha : Ústav pro studium totalitních režimů . Vyšehrad 2012
Politický boj za zájmy Moravy se objevuje již v začátcích 1. československé republiky, kdy z vládních kruhů, především Ministerstva vnitra ČSR pod vedením Antonína Švehly z agrární strany vzešel návrh na zrušení do té doby platného zemského zřízení a navrženo zřízení župní (resp. krajské). Společně s moravským hnutím se tehdy ozvalo i slezské hnutí. Podle župního zákona z roku 1920, měla být Morava a České Slezsko rozděleny na šest žup (Brno, Jihlava, Olomouc, Uherské Hradiště, Moravská Ostrava, Český Těšín). Historická česko-moravská hranice však měla být zachována, na rozdíl od pozdějších krajských členění včetně toho platného v současnosti z roku 2000. Zrušení moravské zemské samosprávy na Moravě odmítaly takřka všechny politické strany, zástupci zemských a okresních úřadů a místní tisk. Důvodem byla obava z podřízenosti vůči Praze, strach z vlivu Němců v některých pohraničních župách (to platilo v Čechách i na Moravě) i snaha zachovat to, co se po staletí osvědčilo (zemské uspořádání Koruny české).
Doporučené zdroje :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Moravsk%C3%A9_hnut%C3%AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hnut%C3%AD_samospr%C3%A1vn%C3%A9_Moravy_a_Slezska
Návrh na trojdílné uspořádání vznikající československé federace v roce 1968 , http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_trojfederace
-BÁRTA, Boleslav: Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS, 1990, čís. 5, 16 s. Dostupné online.
-Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index, 1968. 31 s. Dostupné online.
PERNES, Jiří: Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství. Brno : Barriester & Principal, 1996. 288 s. ISBN 80-85947-12-9.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
23.12.2013 09:58