Církev v raném středověku

Text dotazu

Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, proč středověcí panovníci podporovali křesťanskou církev, a také kdo stál v čele mužského a ženského kláštera. Obě otázky se týkají raného středověku. Děkuji

Odpověď

Dobrý den,
raný středověk je obdobím evropských dějin, ve kterém došlo k rozšíření křesťanské víry na celém území evropského kontinentu.
 "Jestliže se ve druhém století začala v křesťanské církvi rýsovat vnitřní organizace a ve třetím si vytvořila základní intelektuální a filozofický systém, ve století čtvrtém pak zesílila natolik, že začala ovlivňovat vládu a veřejné dění a počínala si už jako státní ideologie". (Toulky minulostí světa. Pátý díl. 1. vyd. Praha : Via Facti, 2003. s. 92.) Za počátek vztahu křesťanské církve a státní moci je možné považovat Milánský edikt (313 n.l.). Díky tomuto dokumentu začalo křesťanství mocensky posilovat. Jeho vzestup nezastavil ani zánik Západořímské říše. "Křesťanství bylo v nejranějším středověku pokládáno za ztělesnění toho nejcennějšího, čím přispěla lidstvu antická civilizace." ( Dějiny evropské civilizace. 1. 1. vyd. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1995. s. 81.)  Křesťanství jako ústřední náboženskou ideologii začínají postupně přejímat a prosazovat i germánští a slovanští panovníci.
Jednotné náboženství zaručovalo větší jednotnost a stabilitu státu. Církev byla ve státě nositelkou vzdělanosti.
 
Pro středověkou západní Evropu je charakteristické, že církev a stát tvořily dynamickou jednotu (jednotné společenství křesťanů  - Corpus Christianorum), která ovšem byla mocenský řízena dvojí mocí - světskou a církevní. Oba mocenské celky však byly výrazně provázány a vzájemně se ovlivňovaly.

Za Karla Velikého byla církev chápána jako součást světské moci. Sám panovník se považoval za nejvyššího pána franské církve. "Svůj úřad vedl jako od Boha poslaný a povolaný správce a ochránce křesťanstva, nového Božího lidu".( FRANZEN, August. Malé církevní dějiny. 2., opr. a dopl. vyd.
Praha : Zvon, 1995. s. 115.) Na toto pojetí navázali i pozdější císaři (Ota
I.) a celý spor mezi světskou a církevní mocí vyvrcholil v tzv. boj o investituru (http://www.iencyklopedie.cz/boj-o-investituru/).

Více informací k danému tématu můžete nalézt v následující literatuře:
* FRANZEN, August. Malé církevní dějiny. 2., opr. a dopl. vyd. Praha : Zvon, 1995.
* Toulky minulostí světa. Pátý díl. 1. vyd. Praha : Via Facti, 2003.
* Dějiny evropské civilizace. 1. 1. vyd. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1995.
* SPUNAR, Pavel. Kultura středověku. 2., pozm. a dopl. vyd. Praha :
Academia, 1995.
* DAWSON, Christopher. Zrození Evropy : úvod do dějin evropské jednoty. 1.
vyd. Praha : Vyšehrad, 1994.

V období raného středověku byl na území Evropy rozšířen benediktinský řád (zhruba až do 2. poloviny 11. století nemá tento řád v Evropě reálnou protiváhu). V čele benediktinských klášterů stál opat, ženské kláštery benediktinek byly vedeny abatyší.

* VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých klášterů. 1. vyd. Praha : Libri, 1997.
* Řeholní život v českých zemích : řeholní řády a kongregace, sekulární instituty a společnosti apoštolského života v České republice. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

17.02.2011 13:33

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu