-
To se mi líbí
-
Doporučit
Přesná formulace dotazu: Dobrý den, jak se liší český literární surrealismus od surrealismu francouzského (existují-li nějaké rozdíly)?
Dobrý den,
uspokojivou odpověď na tento dotaz by Vám mohl poskytnout snad pouze odborník na literární vědu. Naše služba bohužel odbornou povahu nemá, a tak Vám můžeme sdělit jen hodně obecné informace, které se nám podařilo najít v nám dostupných zdrojích (bohužel, nenarazili jsme na žádnou publikaci, jejíž součástí by bylo přímo srovnání českého a francouzského surrealismu).
Český literární surrealismus vznikal na základě inspirace idejemi francouzského surrealismu a reflexe francouzských surrealistických děl. Zároveň nezanedbatelný vliv na vývoj surrealismu v českém prostředí měl i poetismus – specifický pro českou literaturu avantgardní směr, který surrealismu předcházel a který s ním měl určité společné prvky.
Jak francouzský, tak český surrealismus byl propojen s levicovým světonázorem – ono propojení se ovšem v každé z těchto zemí realizovalo a vyvíjelo odlišným způsobem. K tomu tématu podotýká František Dryje v rozhovoru s Radimem Kopáčem:
„ … ale surrealismus, zejména ten francouzský, je s elementárním anarchistickým postojem spřízněn od počátku – od dvacátých let bylo politické krédo Bretonovy skupiny rýze anarchistické, potom zejména v době Druhého manifestu došlo k výraznému příklonu k marxismu (aj k leninismu!), což trvalo zhruba do moskevských procesů, následovala definitivní roztržka s Komunistickou stranou Francie … , Breton se obrátil k Trockému …, a po válce, v padesátých letech, obnovil spolupráci s anarchistickými časopisy. … U nás vývoj byl úplně jiný – politické ambice skončily rozchodem s komunistickou stranou a s Nezvalem v roce 1938, viz Teigův leták Surrealismus proti proudu. Teige sice zůstal marxistou až do smrti, ale po válce a s přispěním bezprostřední zkušenosti stalinismu byla ona levicovost zdejšího surrealismu spíše hypotetická. Od počátku sedmdesátých let formuloval Effenberger postoj „dvojí izolace“ Surrealistické skupiny: pasivní i aktivní izolace jednak od normalizačního establishmentu, ale i od pragmatické opozice. Krom toho koncipoval obecnější kritiku takzvané atlantické civilizace – tato koncepce je vlastně (alespoň v politickém plánu) výrazně negativistická, a tak se – nezáměrně … - relativně shoduje s určitými anarchistickými postuláty Bretonovými“. Toto vysvětlení lze doplnit i o názor Josefa Hiršala, který jistou dobu působil v jičínské skupině básníků, jež se hlásili k surrealismu: „Byli jsme sice zaměřeni levicově, ale výraznou politickou angažovanost francouzských surrealistů jsme nesdíleli. Dávali jsme přednost dadaistickým reziduím humoru a estetické provokaci. Když Teige na zahájení výstavy Štyrský – Toyen dal do přímé politické souvislosti Moskvu a Berlín a Nezval poté rozpustil oficiální pražskou surrealistickou skupinu, zůstal naším idolem Nezval jako představitel současné české avantgardy“.
Více informací o československém surrealismu najdete v publikacích:
Kopáč, R.: Je tu nejdrahocennější hlava : Rozhovory od surrealismu k surrealismu. Praha: Concordia, 2003.
Čolakova, Ž.: Český surrealismus 30. let : Struktura básnického obrazu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 1999.
Brezina, J. a kol.: Nadrealismus : Avantgarda 38. Bratislava: Kalligram – Ústav slovenskej literatúry SAV, 2006.
Engelking, L.: Surrealizm, underground, postmodernizm : szkice o literaturze czeskiej. Lódź: Wydawnictwo Uniwersytetu Lódzkiego, 2001;
o francouzském surrealismu:
Brandon, R.: Neskutečné životy : Surrealisté 1917–1945. Praha: Pragma, 2005.
Martin, T.: Surrealisté. Bratislava: Slovart, 2004.
Nadeau, M.: Dějiny surrealismu a surrealistické dokumenty. Praha: Votobia, 1994.
Beaujour, M.: Terreur et Rhétorique : Breton, Bataille, Leiris, Paulhan, Barthes & Cie : Autour du surréalisme. Paris: Jean Michel Place, 1999.
Bancquart, M.-C.: Paris des surréalistes. Paris: Seghers, 1972.
Chenieux, J.: Le surréalisme et le roman. Lausanne: l´Age d´homme, 1983.
Caws, M. A. (ed.): Le siècle éclaté 3 : Le texte et son double. Paris: Lettres modernes – Minard, 1985.
Furé, M.: Historie du surréalisme sous l´occupation : Les Réverbères – La Main à Plume. Paris: la Table ronde, 1982.
Légoutière, E.: Le Surréalisme. Paris: Masson et Cie, 1972.
La Nouvelle Revue Française : André Breton et le mouvement surrealisté. Paris: Gallimard, 1967.
Všechny tyto knihy jsou dostupné k vypůjčení v Národní knihovně ČR.
Zdroje:
Kopáč, R.: Surrealismus zůstává mimo jiné důsledným vyvlastňovatelem všech bohů, kteří kdy běhali či posud běhají po světě : rozhovor s Františkem Dryjem. In: Kopáč, R.: Je tu nejdrahocennější hlava : Rozhovory od surrealismu k surrealismu. Praha: Concordia, 2003, s. 21-31.
Kopáč, R.: Přestože žijeme současností, poetično 30. let nezmizelo : rozhovor s Josefem Hiršalem. In: Kopáč, R.: Je tu nejdrahocennější hlava : Rozhovory od surrealismu k surrealismu. Praha: Concordia, 2003, s. 67-73.
Engelking, L.: Surrealizm, underground, postmodernizm : szkice o literaturze czeskiej. Lódź: Wydawnictwo Uniwersytetu Lódzkiego, 2001.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
18.05.2010 09:53