Český polárník Oto Kříž

Text dotazu

Prosím o jakékoli informace a mapy ohledně polárníka Oty Kříže který zahynul 16.3.1874 na Wilčekově ostrově v zemi Františka Josefa při expedici s lodí Tegetthoff

Odpověď

Dobrý den,

český polárník, námořní důstojník a účastník rakouské expedice k severní točně, Ota Kříž, se narodil 12.6.1845 v Pačlavicích u Kroměříže. Zahynul tragicky dne 16.3.1874 ve svých 29 letech v Severním ledovém moři při expedici na lodi Tegetthof.

Jeho lodní deník, který je v českých poměrech ojedinělý, publikoval Otův starší bratr Anton v německém překladu roku 1875 ve Vídni, ihned po návratu expedice domů. Originál je bohužel desítky let ztracený.

„Když jsem se koupal, úplně jsem se polekal, spatřiv své zchřadlé tělo. Jsem velmi vyhublý a vypadám velmi nemocně,“ píše Kříž dne 16. června roku 1873. Je to stejný rok, ve kterém expedice parní jachty „Víceadmirál Tegetthoff, na které zastává pozici důstojníka, objeví novou zemi. Účastnící ji pojmenují dodnes platným názvem Země Františka Josefa.  Návratu domů se nedočká jediný člen – 16. března 1874 umírá na tuberkulózu a kurděje v silných bolestech strojník Ota Kříž.

19. března v mínus 25,7 stupních Celsia se koná jeho pohřeb. „Mlčky, bojujíce s prudkou sněhovou vánicí, táhli jsme bezútěšnými sněhovými pláněmi a po jednoapůlhodinovém putování pak nahoru k výšině ostrova. Prohlubeň mezi čedičovými sloupy přijala zde tělesnou schránku Oty Kříže. Truchlivé místo věčného odpočinku – uprostřed všech symbolů smrti a odluky, předaleko od všech lidí, nepřístupné pozemské pietě, a nicméně čestnější, neboť je v sarkofágu neznesvětitelné osamělosti,“ takto zachytil smutný okamžik jeden z velitelů výpravy teplický rodák Julius Payer.

 

Jaký byl život Oty Kříže před tímto riskantním arktickým dobrodružstvím? „Ve svých devíti letech byl přijat na reálku v Kroměříži, kde projevoval zálibu a nadání pro kreslení a matematické předměty. Obdivoval stroje a jako 14letý odešel do Vídně, aby se vyučil strojníkem. Pracoval tam v strojírně, přitom pilně rozšiřoval své teoretické vědomosti. V roce 1866 nastoupil základní vojenskou službu. Jako vyučený zámečník si zvolil válečné námořnictvo, kde mohl dál pracovat ve svém oboru. Po čtyřech letech služby v námořním zbrojním útvaru byl převeden k vlastnímu námořnictvu, kde jako strojní poddůstojník prodělal delší plavby na několika válečných lodích. Pracoval jako lodní strojník u paroplavební společnosti Adria v italském Terstu. Právě zde byl na doporučení zaměstnavatele pozván vedoucím chystané arktické expedice Karlem Weyprechtem, aby se zúčastnil výpravy na parní jachtě „Víceadmirál Teggethoff“. Bylo to vyznamenání pro mladého snaživého strojníka, který nabídku sice přijal, ale bez nadšení, protože arktické kraje ho příliš nelákaly.“ Lidé a Země. 1966, roč. XV, č. 1 (1.1.), str. 16-21: http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:eede3fd0-b2f2-11e4-9a04-5ef3fc9bb22f

Při výpravě několikrát zachraňoval osud expedice, a jak ukazují zápisky jeho kolegů, v krizových situacích si počínal velmi odvážně. Ačkoli už byl vážně nemocný, „s vypětím svých ubývajících sil a s neutuchající svědomitostí prováděl generální opravu lodního stroje a dalšího zařízení a připravil vše k řádnému chodu. Hned nato se účastnil sisyfovské práce s uvolňováním lodi zamrzlé vysoko v kupě ker – připravoval trhací miny, zhotovoval dláta na led a pily, stavěl jeřáb na zdvihání vyříznutých bloků ledu a mezi touto prací vařil mýdlo z medvědího tuku, odléval cínové lžíce, pomáhal při meteorologických pozorováních,“ píše Julius Payer ve svém deníku. I přes obdivuhodný optimismus se nakonec Ota Kříž vysněného návratu domů nedočkal.

Nejseverněji položený český hrob ležící v pobřežních výšinách Wilzskova ostrova dodnes připomíná jeho ojedinělý životní příběh.

 

K tématu je k dispozici poměrně velké množství literatury. K získání detailnějších informací o tomto muži, ale i o dalších členech posádky a podrobnostech z výpravy, doporučujeme prostudovat následující knižní, novinové a internetové zdroje:

KUNSKÝ, Josef. Český polárník Kříž (1845-1874). [Praha: s.n.], 1957. s.118-167.

MARTÍNEK, Jiří a MARTÍNEK, Miloslav. Kdo byl kdo. Naši cestovatelé a geografové. 1. vyd. Praha: Libri, 1998. 509 s. Kdo byl kdo. ISBN 80-85983-50-8. (digitalizovaný dokument v systému Kramerius)

KUNSKÝ, Josef. Čeští cestovatelé. 1. vyd. Praha: Orbis, 1961. 2 sv. Poznání světa.(Digitalizovaný dokument v systému Kramerius)

PAYER, Julius a HOŠEK, Jaroslav, ed. V ledovém zajetí. Překlad Jaroslav Hošek. 1. vyd. Praha: Orbis, 1969. 286 s. Poznání světa. (Digitalizovaný dokument v systému Kramerius)

ORTOVÁ, Jitka. Julius Payer: z Čech až k severnímu pólu. 1. vyd. [Ústí nad Labem]: Severočeské nakladatelství, 1976. 137 s. Postavy a události; sv. 4.

PERNICA, Bohuslav. Volání dálek. Praha: Magnet, 1971. 141 s. Magnet; roč. 7, č. 2/1971. (dig. Dokument v systému Kramerius) 

Julius Payer : 1841-1915 : sborník k 150. výročí narození. 1. vyd. Teplice: Regionální muzeum, 1993. ISBN 80-85321-08-4.

PŘIKRYL, Josef. Moravský polárník Kříž. Pestrý týden. roč. 16, č. 11 (15.3.), 1941. s. 8, 9. (dostupný v rámci systému Kramerius: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do)

RYCHLÍK, Jan. Naši krajané v Payerově výpravě. Plzeňský deník. roč. 6, č. 138 (19970614), s. 20. ISSN 1210-5139.

BOROVIČKA, Michael. Český hrob v zemi Františka Josefa [online]. Lidé a země, 2009-06-15, [cit. 2015-05-17]. Dostupné online.

 

Novinové články:

Týdeník Květy. 1998, č. 8 (20.2.), str. 17 : http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:ae2a9a40-92cf-11e3-b9bb-5ef3fc9bb22f

Lidé a Země. 1966, roč. XV, č. 1 (1.1.), str. 16-21: http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:eede3fd0-b2f2-11e4-9a04-5ef3fc9bb22f 

Internetové zdroje: http://www.zstravnik.cz/2004_2005/prace_zaku/dejepis/ota_kriz.htm 

 

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

25.09.2017 15:14

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu