-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jak bio-farmy udrží veškeré plodiny bez kazu a bez chemie? Např. jablka, nevěřím, že 95% z nich vyhazují, páč je tam vždy nějaký kaz/červ/plíseň... a podobně.
Jak to mají tedy zařízené? Že by nebyly zase tak úplně "bio"?
Dobrý den,
samozřejmě i v ekologickém zemědělství se používají hnojiva. Hnojit můžete / musíte organickými hnojivy. Průmyslová hnojiva a chemické ošetřování rostlin během vegetace je zakázáno. V ekologickém zemědělství nechcete půdu "vytěžit", zbavit ji všech živin, nýbrž chcete, aby si půda stále udržovala optimální složení organických, minerálních a dalších látek. Před vlastním podnikáním v ekologickém zemědělství je tedy doporučeno si zjistit bilancování rostlinných živin (přesněji stanovení bilančních odhadů). Bilance živin jsou doporučovány zejména pro vlastní kontrolu správného hospodaření s živinami, pro niž je nutné znát tyto údaje: přívod živin hnojením, přívod dusíku jeho symbiotickou fixací z ovzduší, odběr živin ve sklizených produktech.
Souhlasíme s Vámi, že není pravděpodobné, že by se vyhazovalo 95% produkce. Pokud v ekologickém zemědělství chcete docílit stejného výnosu jako v zemědělství konvenčním, tak budou kladeny zvýšené nároky na množství organického hnojiva (konvenční zemědělství kombinuje organické hnojivo s průmyslovými hnojivy, která převládají), na přípravu půdy, na mechanické ošetření během vegetace (v konvenčním zemědělství převažuje chemické ošetření rostlin během vegetace) a na sklizeň a posklizňovou úpravu půdy. Míra vápnění je většinou obdobná.
V ekologickém zemědělství by se půda neměla ponechat bez rostlin, neboť hrozí eroze, vyplavování živin a nadměrné zaplevelování pozemku. Proto se v tomto typu zemědělství výrazně využívá zeleného hnojení (pěstujete na pozemku rostlinu nikoliv pro její konzumaci, ale protože ji chcete zapravit do půdy jako organické hnojivo), podsevu, strništních meziplodin a podplodin. Podsev znamená, že současně, anebo dodatečně do hlavní plodiny zasejete plodinu vedlejší. Strništní meziplodiny jsou rostliny, které zasejeme po sklizni hlavní plodiny jako prevenci pro nálet plevele. Podplodiny se pěstují v meziřadí sadů a vinic. Zakládají se na podzim nebo na jaře, v červnu a v červenci se porost mulčuje a zapraví do půdy při podzimních, anebo jarních pracích.
Hlavní cíle ekologického zemědělství:
* produkovat kvalitní potraviny a krmiva o vysoké nutriční hodnotě v dostatečném množství
* pracovat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek, využívat místní zdroje a minimalizovat ztráty
* udržet a zlepšovat úrodnost půdy
* vyvarovat se všech forem znečištění
* minimalizovat používání neobnovitelných surovin a fosilní energie
* hospodářským zvířatům vytvořit optimální podmínky
* uchovat přírodní ekosystémy v krajině, chránit přírodu, její diverzitu
* vytvářet pracovní příležitosti a tím udržet osídlení venkova
* umožnit zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a uspokojení z práce
Zásady pěstování rostlin:
* struktura plodin musí umožnit střídání plodin se subtilním kořenovým systémem s plodinami s mohutným kořenovým systémem
* menší produkci kořenové biomasy a posklizňových zbytků některých plodin vyrovnat s pěstováním meziplodin
* vegetační kryt půdy má být co nejdelší, pokud možno i přes zimu
* v osevním postupu musí být zastoupeny jeteloviny, respektive luskoviny
* druhová pestrost pěstovaných plodin musí skýtat dostatečné možnosti pro přežívání prospěšných organismů
* osevní postup musí brání erozi půdy
* plodiny s malou konkurenčních schopností vůči plevelům se střídají s plodinami s velkou konkurenční schopností
* volit odrůdy odpovídající podmínkám stanoviště
* struktura plodin musí zajistit chovným zvířatům plnohodnotnou, vyváženou krmnou dávku na celý rok
* plevele se regulují preventivními a agrotechnickými metodami, používání herbicidů není dovoleno
* ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům je založena na správné agrotechnice, biologických metodách, přípravcích rostlinného původu, používání syntetických pesticidů není dovoleno
* hnojení a výživa rostlin jsou založeny na správném osevním postupu, používá se organické hnojení, lehce rozpustná minerální hnojiva nejsou povolena
V dnešní ČR ani plodiny z konvenčního zemědělství nepřekračují povolené limity. Znalci však vnímají rozdíl v chuti, protože produkty z ekologického zemědělství často obsahují vyšší podíl sušiny, tudíž dosahují výraznější chuti.
* ŠARAPATKA, Bořivoj a kol. Ekologické zemědělství v praxi. Šumperk: PRO-BIO, 2006. 502 s. ISBN 80-87080-00-9.
* MOUDRÝ, Jan et al. Ekonomická efektivnost rostlinné bioprodukce: uplatněná metodika. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2008. 44 s. ISBN 978-80-7394-137-6.
* PRUGAR, Jaroslav. Kvalita rostlinných produktů ekologického zemědělství: (studijní zpráva) = Quality of plant products from conventional and ecological agriculture: (review). Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2000. 79 s. Studijní informace. Rostlinná výroba; č. 5/1999. ISBN 80-7271-048-6.
* ČERMÁK, Pavel a kol. Bilance živin v ekologicky hospodařícím podniku: metodická pomůcka. Vyd. 1. Náměšť nad Oslavou: ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, 2007. 43 s. ISBN 978-80-903548-4-5.
* ZAHUMENSKÁ, Vendula. Právo pro environmentální podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 231 s. Svět environmentálních souvislostí. ISBN 978-80-210-4380-0.
Ekonomické vědy, obchod
--
Národní knihovna ČR
13.07.2016 01:51